Dřevo na ikonu musí být dobře opracované a vyztužené tak, aby se nezkroutilo při dalším postupu tvorby. Na takto připravené dřevo se vkládá modlitba o požehnání pro ty, kdo budou mít ikonu doma, budou se před ní modlit a nebo se na ni jen dívat.
Na opracované dřevo se přilepí pomocí klíhu plátno, které je utkané ze lnu nebo bavlny. Jde o to, aby materiály použité pro tvorbu ikony byli čistě přírodní.
Následně se nanese v několika vrstvách levkaz z klíhu a plavené křídy, který se nakonec vyhladí jemným smirkovým papírem.
Z polimentu, šlehaných bílků a vody se připraví směs, která se nanese na místa, kam pomocí čistého líhu se přilepí plátky zlata. Zlato je možno dále leštit nebo nechat matné.
Při psaní ikony nejdříve se nanesou tmavé odstíny. Postupně se vrství barvy na sebe až po ty nejsvětlejší. K ikonám zásadně patří barvy temperové. Podle starobylé tradice se používají přírodní pigmenty, které se spojí se žloutkem a bílým vínem nebo octem.
Ikony jsou plné symbolů. Tři hvězdy na čele a na ramenou Panny Marie ukazují na její panenství.
Na závěr se ikona popíše. Popis je její nedílnou součástí.
Úplným zakončením prací je lakování. Tím je ikona chráněna a končí tak práce v ikonopisecké dílně.
Ikonu nemůžeme vlastnit, ikonu můžeme přijímat jako dar, součást našeho života, která nás přesahuje a v tomto našem pozemském putování dozajista přežije.
Text i obrázky byly vzaty ze stránky:www.martindamian.cz
Duchovní růst 