Ikonoborectví

Ikonoborectví neboli ikonoklasmus byl blud, který nařizoval odstranění a ničení náboženských ikon.

Tento blud začal v Konstantinopoli v 7. století, kdy byzantský císař nechal zakázat náboženské ikony a nařídil jejich odstranění. Nato byl svolán 6. všeobecný církevní sněm, který toto nařízení zrušil.

Další spor o uctívání ikon byl v 8. století, kdy císař Lev III uzavřel mír s mohamedánskými Araby, které úcta ikon velmi dráždila, proto zakázal ctít ikony a nařídil jejich zničení. Kdo se tomuto nařízení nechtěl podřídit, byl uvězněn, nebo i popraven. Začali se vést teologické boje o to, jestli se mají uctívat posvátné obrazy. Hlavním odpůrcem císařova nařízení byl opat sv. Štěpán a sv. Jan z Damašku, oba dva byli popraveni. Teprve až 2. nicejský sněm rozhodl, že mají být ikony uctívány, neboť úcta jim prokazovaná je úctou vůči těm, koho představují tj. vůči Ježíši Kristu, Panně Marii, andělům a svatým. Bohu díky!